16.11.2019
host ... | Magazín | Inzerce | Fórum | Služby
Treninky dog pulleru

Od konce rijna mohou treninky dog pulleru probihat i v Reporyjich, proto prosim pozorne sledujte detailni informace u kazde hodiny 😉

Na vsechny se tesi Iveta

Profil výcvikáře

Bára Koblihová - pozitivní motivace a dogdancing

Jaké psy máte, měli jste, či jaké plánujete? 

Od malička jsem si přála mít psa, ale rodiče ho do bytu nechtěli. Tak jsem si domů brala všechna možná jiná zvířátka a venčila s kamarádkou 3 její psí voříšky. Po tom, co jsem dostudovala a odstěhovala se od rodičů, pořídila jsem si svého prvního psa - parson russell teriéra Žeryka. O výcviku psů jsem neměla ani potuchy, a tak tento zprvu nenápadný a přátelský pejsek, se mi posléze stal největším učitelem a trenérem. Žeryk má opravdu silný lovecký pud, je to typický představitel svého plemene – nebojácný, ostrý, sebevědomý, což dal pocítit jak mně, tak i ostatním psům. Postupem času se z Žeryka stal samostatný pes, který mě měl maximálně jako házeče míčků a já pro něj měla velmi pramalou hodnotu. Rozhodla jsem se tomu nepodat a přijít na to, jak i s takovým tvrdohlavcem „cvičit“. Postupem času, tréninkem a hrou, jsem Žeryka přesvědčila, že cvičení je jedna velká psina a dodržování daných pravidel je situace pro něj prospěšná.

Můj druhý pes, který je teď aktuálně mým jediným psem, je border kolie Oušík (Ocean Wind). S ním byla cesta tréninku a výchovy úplně jiná. Oušík je pro jakoukoli aktivitu, je dobře motivovatelný a rád pracuje s lidmi. Je to vlídný pes s citlivou povahou, proto jeho výcvik byl pro mě opět výzvou, poněvadž se od cvičení Žeryka, hodně lišil. Jelikož mám teď malého syna, další výběr pejska je ve hvězdách, ale určitě si mě nějaký najde anebo já jeho? 😉

 

Od jakého roku se zabýváte kynologií a výcvikem psů, jako takovým?

Zprvu naše cvičení nebylo nijak valné. Žeryk mě neposlouchal, cvičení ho nebavilo a já chtěla přijít na to, PROČ? Začala jsem se tedy o výcvik a jeho možnosti více a více zajímat. Postupně jsem získané znalosti a poznatky uplatňovala v našem cvičení. Dá se říct, že kynologií jako takovou se zabývám cca od roku 2013. Pořád se je co učit a jelikož s Oušíkem aktivně závodíme, tak se naše příprava a tréninky stále setkávají s novými výzvami. Myslím, že takové výzvy jsou v tréninku psů potřeba. Tříbí naši mysl, vedou nás „kupředu“ a pak radost, když je pokoříme, je obrovská. Překonávání jakýkoli překážek dělá ze psa a psovoda opravdový tým a posiluje pouto mezi nimi.

Vědomosti a inspiraci do našich tréninků, jsem získávala na těchto seminářích: Dvoudenní seminář Jane Killion - When pigs fly. Webinář Martiny Klimešové - základy pozitivní motivace a shapingu. Třídenní seminář pozitivní motivace, sebekontroly a přivolání Lenky Blachové. Seminář Terky Hladké – Jak NEbojovat s útěkářem. Shapingové zkušenosti jsem získávala z DVD nahrávek Silvie Trkman, dále z cvičení s klikrem dle Martiny Klimešové. A další nespočet dogdancingových a dogfrisbee seminářů a táborů.


Jaké jsou Vaše aktivity s Vašimi psy?

Kromě procházek a výletů se s Oušíkem věnujeme také dvěma psím sportům - dogdancingu a dogfrisbee. V obou disciplínách se zaměřujeme, jak na trénink nových triků, tak na trénování závodních sestav. Oba sporty kladou nároky na pohybový aparát psa, proto se snažíme věnovat čas i trikům k protažení a posílení.

 

Jaké jsou Vaše dosavadní kynologické úspěchy (samozřejmě i sportovní se počítají)?

Za úspěch považuji, když se nám daří hlavně v tréninku, když pes pochopí nový cvik a dělá ho s radostí. Velkým úspěchem pro mě je, když s Oušíkem odtančíme sestavu s hezkým projevem a skvělým pocitem, že jsme si to užili, bez ohledu na umístění. Ze všeho nejvíc si ale cením, když je pes „vycvičen“ pro pohodové soužití v rodině. Není nad to, když pes netahá na vodítku, resp. když ho ani na procházce nemusí mít. Když má pes odložení a já si v klidu dojdu např. pro ručník, když můžu svého psa beze strachu ošetřit (oči, uši, srst), když pes respektuje všechny členy domácnosti, hlavně děti, když psa přivolám/odvolám z jakékoli situace. To jsou všechno cviky, kterých si u psů cením nejvíc a za které se medaile (bohužel) nedostávají, přestože mají mnohem větší a trvalejší hodnotu 

 

Co se týče těch „medailových“ ocenění:

Se Žerykem jsme splnili dvě poslušnostní zkoušky ZOP a ZZO, dále dogdancingové zkoušky (F1, HtM1, DwD1 a MD1) - splněn titul Master of Dogdancing 1.stupně a zkoušky DwD2, F2 a MD2. I ve frisbee se neztratil a v kategorii Bonsai jsme vždy brali 2. místo  Žeryk má splněnou pracovní zkoušku norování s výborným časem 7 sekund.

S Oušíkem jsme složili zkoušku ZOP a dále všechny možné dogdancingové zkoušky (12), 11 zkoušek na výborně, Oušík je tedy Master of dogdancing 1. stupně, 2. stupně, dále Master divize Musical Dressage, Dance with Dogs a Freestyle. Na dogdancingových závodech se nám také daří držet dobrá umístění, z kategorie Beginners jsme se vtančili do kategorie Advanced. Na MR border kolií 2018 jsme se umístili na 5.místě. Z těch nynějších čerstvých úspěchů pro rok 2019 - Novoroční Pohár 3.místo a 1.kvalifikační závody na ME a MS 2.místo.

Ve frisbee se teď učím spíš já, a to posunout naši délku hodů přes 30 metrů – to bude teprve úspěch Také jsme se s Oušíkem, díky naším dřívějším úspěchům z kategorie Starters probojovali do kategorie Open.

 

A něco málo z nepejskařského života...

Teď se kromě čtyřnohých kamarádů hodně věnuji svému ročnímu synovi Toníkovi. I jeho beru na různé psí akce, závody a tábory. „Chodí“ s námi často trénovat a je mi milým a malým kritikem  Doufám, že v budoucnu bude mít ke psům také velmi blízký vztah.